Německý umělec Boris Eldagsen způsobil šok ve světě fotografie, když se svým dílem “Elektrikář” získal jednu z prestižních výročních cen Sony World Photography Awards. Jedná se o součást jeho série Pseudomnézie - snímek, který vytvořil výhradně pomocí umělé inteligence.

Přihlásil se do kategorie “kreativita”, aby si vyzkoušel, zda si organizace udělala domácí úkol ohledně snímků generovaných umělou inteligencí. Ukázalo se, že nikoli. Eldagsen vyvolal důležitou diskusi, která měla urychlit postup or - ganizátorů ceny, aby vytvořili samostatné soutěže pro snímky generované umělou inteligencí.

Boris studoval fotografii a výtvarné umění na Akademii umění v Mohuči (Vladimir Spacek & Klaus Vogelgesang), konceptuální umění a in - termediální tvorbu na Akademii výtvarných umění v Praze (Miloš Šejn & Milan Knížák) a výtvarné umění na Sarojini Naidu School of Arts & Com - munication Hyderabad v Indii (Laxma Goud). Jeho fotomediální práce byly vystaveny na mezinárodních výstavách a festivalech, například Fridericia - num Kassel, Deichtorhallen Hamburg, CCP Melbourne, ACP Sydney, DTDF, EMAF Osnabrück, Bundeskunsthalle Bonn, Edinburgh Art Festival, FOR - MAT Festival Derby, Encontros da Imagem Braga, FestFoto Porto Alegre, Photolux Biennale Lucca, Singapore International Photography Festival, PhotoVisa Krasnodar, Noorderlicht Groningen, Voies Off Festival Arles, Media Forum Moscow, WRO Media Art Biennale Wroclaw, Biennale Le Havre a Biennale of Electronic Arts Perth.

Jakub Jansa je umělec kombinující různá média od filmu přes instalace až po živé performance. Jeho výstavní série Club of opportunities, představuje hybridní postavu člověka a kořenové zeleniny celeru. Skrze něj odkrývá problematiku hierarchie, třídních a kulturních vztahů. Využívá fikci, humor a prvky grotesky k vytváření výstavních prostředí, která vyprávějí příběhy o současných společenských problémech. Jeho výstavy mají tendenci splývat s architekturou prostor, které obývají. Připomínají filmové nebo televizní kulisy, kde se vyprávění postupně odvíjí prostřednictvím pečlivě promyšlené dramaturgie jednotlivých prvků (videa, objektů, živé akce). Jansa představil svou práci mimo jiné na bienále v Lublani (2021), v CCA v Tel Avivu (2019),  v HEK v Basileji (2020), v Pioneer Works v New Yorku (2018, v rámci festivalu PAF), Anthology Film Archives (2023)  nebo na bienále v Athénách (2018). Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2021. Nejnovější, osmá epizoda Klubu vznikla pro výstavu Květinová unie, pořádanou Národní galerií Praha u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie 2022. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy a v privátní sbírce Havrlant Art Collection.

Lenka Hámošová je odbornice na kreativní využití umělé inteligence s více než 15 lety profesních zkušeností v oblasti designu a vizuální komunikace. Poskytuje poradenství v oblasti integrace kreativních nástrojů umělé inteligence do konkrétních pracovních postupů a vzdělává studenty v oblasti smysluplného zapojení umělé inteligence do umělecké praxe. Cílem jejích přednášek je zvýšit povědomí o výzvách, kterým čelí kreativní odvětví v éře AI. Lenka se věnuje kritické reflexi AI ve vlastní umělecké tvorbě a podílí se na kreativních projektech jako AI art director na volné noze.Kromě profesní činnosti se Lenka v současné době věnuje i akademickému výzkumu a pokračuje v doktorandském studiu na pražské FAMU. Je výrazně angažována v kultivaci komunity nadšenců pro umělou inteligenci, což dokládají její iniciativy, jako je spuštění prvních pražských Creative AI meet-upů a její kurátorská práce na festivalu Uroboros.

Anna je zkušená profesionálka s různorodým vzděláním v oblasti politologie, řízení strojní výroby a mezinárodního managementu a bohatými zkušenostmi získanými v šesti zemích. Posledních pět let strávila v rychle rostoucích technologických startupech, kde vedla marketing a business development. Anna, je kreativní a vyniká v oblasti inovativního využívání technologií, prací s jazykovými modely a no-code automatizace. Anna spolu s Johanou Sedláčkovou založila Workplace Design Institute, kde se stará o rozvoj podnikání a interní provoz. A působí v nevýkonné správní radě společnosti Meditorial a je členem Advisory Boardu společnosti MeetyMeety. Jako lektorka European Leadership Academic Institute, se Anna dělí o své postřehy, praktické užívání týkající se aplikací generativní umělé inteligence v marketingu, prodeji a rozvoji podnikání.

Jakub Klaška je architekt a pedagog působící v Londýně a Praze. Je zakladatelem společnosti KLASKA Ltd a spoluzakladatelem Studia NOLA, které se aktivně věnuje architektonické tvorbě. KLASKA Ltd působí ve všech měřítkách architektonické tvorby a podporuje spolupráci s dalšími praxemi a profesionály z příbuzných oborů i z oborů mimo ni. Současný technologický a výpočetní pokrok nám přináší velkou příležitost zpřístupnit sofistikované architektonické návrhy pro každý projektový záměr. Pouze skutečný inovativní přístup založený na návrhu v celém řetězci projektových fází se může zhmotnit v architektuře schopné naplnit environmentální, společenské a kulturní ambice.Před založením vlastní praxe pracoval Jakub Klaska v letech 2010-2023 jako senior associate v Zaha Hadid Architects. Během svého působení v ZHA se podílel na rozmanité škále významných projektů.Kromě práce v praxi Jakub Klaska vyučuje v magisterském programu na Bartlett School of Architecture na University College London a je také hostujícím lektorem na University of East London. Akademickou angažovanost vnímá jako zkušební pole pro zkoumání a inovace, hledání nového, využívání technologií, pracovních postupů a způsobů výroby. Jakub získal magisterský titul v oboru architektura a urbanismus v mistrovské třídě Zahy Hadid na Univerzitě užitého umění ve Vídni v lednu 2010, po předchozím studiu na Vysoké škole architektury, umění a designu v Praze. V roce 2016 dále získal postgraduální diplom v oboru Professional Practice & Management in Architecture na The Bartlett School of Architecture na UCL a od té doby je registrovaným architektem ARB.

Je garantkou studijních programů Teorie interaktivních médií (Mgr.) a Digitální kultura a kreativní průmysly (Ph.D.) na Masarykově univerzitě. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zaměřuje na kulturní historii robota, robotické umění a softwarové umění. V poslední době se věnuje kurátorským experimentům s umělou inteligencí. Ve spolupráci s TIC galerií uspořádala v období pandemie nemoci Covid 19 online výstavu BLACK BOX, jejímž kurátorem byla umělá inteligence (Horáková–Kupková–Miklánek, 2020). V roce 2021 dokončila AI epistemologický nástroj VasulkaLIveArchive.net (Horáková – Schimmel – Sikora – Miklánek a Barok) pro Vašulka Kitchen Brno, který umožňuje vyhledávat vizuální a zvukové leitmotivy v díle Steiny a Woodyho Vašulkových. V rámci festivalu PROTOTYP uspořádala výstavu AI & Art (2022), která se konala současně v Brně a v Hong Kongu. Vydala kolektivní monografii věnovanou archivům umění nových médií a využití umělé inteligence v roli kurátora (Horáková – Kupková – Szücsová: The Black Box Book: Archives and Curatorship in the Age of Transformation of Art Institutions. MUNI PRESS, 2022). Kurátorské projekty Black Box a Vasulka Live Archive byly představeny na mezinárodním festivalu Ars Electronica v roce 2020 a 2022. Za projekt Vasulka Live Archive získala v roce 2023 ocenění MUNI Innovation Award.

Karin Grohmannová je architektka, která se přes deset let věnuje v týmu CCEA MOBA profesionální organizaci architektonických soutěží. Absolvovala FA ČVUT, kde je v současnosti asistentkou v krajinářském ateliéru Fingerová-Grohmannová, a doktorské studium zahájila na FaVU VUT. Zabývá se také energetickým managementem v průmyslu a chytrých městech.

Marcel Kraus je vedoucím oddělení Hyb4City v Kampusu Hybernská Univerzity Karlovy. Je také iniciátorem vzniku kreativního a inovačního centra TAH Centre - Technology, Art, Humanities - zaměřeného na podporu transdisciplinárních inovací.Marcel aktivně formuluje politiky, které podporují inovace v kulturních a kreativních odvětvích. Od roku 2019 je členem Rady pro globální kreativní ekonomiku, která je společným dílem Centra pro politiku a důkazy v kreativních odvětvích a Britské rady.Marcel má za sebou působení v Technologické agentuře ČR, kde řídil programy podporující aplikovaný výzkum v oblasti umění, humanitních a sociálních věd a zasazoval se o genderovou rovnost ve výzkumu a inovacích. Pracoval v oddělení inovačních systémů transferu ve Fraunhoferově institutu IMW v Lipsku v Německu. Před svou kariérou v oblasti inovací byl hercem a zpěvákem v hudebních divadlech.

Štěpán Kleník studoval estetiku na Univerzitě Karlově v Praze a Nová média na Akademii výtvarných umění (AVU). Jako doktorand na AVU zkoumá možnosti digitální transformace kulturních institucích a dopad nastupujících technologií, jako je umělá inteligence, na návštěvnickou zkušenost. Středem jeho výzkumu je, jakým způsobem technologie mohou podporovat inkluzivitu a demokratickou prezentaci umění a současně zprostředkovávat kritické poznání.Spoluzakladatel BRAINZ STUDIOS - skupiny kreativních studií zaměřených na nové technologie se sídlem v Praze.

Jan Macek má dlouholeté zkušenosti v oboru umělé inteligence a strojového učení. V posledních letech působí jako Co-CEO společnosti The MAMA AI, která vznikla okolo týmu expertů na AI stojících za řadou produktů IBM Watson. V MAMA AI Jan Macek vede mimo jiné spolupráci s Federicem Díazem či také Ústavem organické chemie a biochemie. Jan Macek je absolventem inženýrského a postgraduálního studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT (Biokybernetika a umělá inteligence), na které navázal postdoc pozicí na University College Dublin v oblasti aplikace strojového učení pro rozpoznávání řeči a zpracování přirozeného jazyka.

Kateřina Eklová je expertkou na udržitelnost budov a architektury. Je spoluzakladatelkou organizace Rethink Architecture, která vzdělává architekty a developery o udržitelné architektuře. Na Fakultě stavební ČVUT v doktorském studiu zkoumá udržitelnost budov z pohledu ekonomického, environmentálního a sociálního a vyučuje development, ekonomiku a management. Pracovala jako developerka v komerčním i rezidenčním developmentu v ČR i v zahraničí. Její vizí je přeměna oboru stavebnictví na udržitelné, které bude přispívat lidem i životnímu prostředí.

Jakub absolvoval Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu v roce 2012. Následujících šest let se věnoval grafickému designu zaměřenému na nová média a vývoj webových stránek, převážně ve spolupráci s umělci a architekty. V roce 2018 se vrátil do Prahy, kde začal pracovat jako umělecký ředitel pro VOGUE Czechoslovakia, kde pracoval dalších pět let. V roce 2020 začal brát svůj zájem o fotografii vážněji a od té doby byl publikován v různých vydáních VOGUE a fotografoval kampaně a lookbooky pro designéry jako jsou Zuzana Kubickova, Zoltan Toth, Tomas Nemec, JARDA PRAHA a další. V současné době pracuje také jako umělecký ředitel pro WIRED Českou republiku a Slovensko.

Kateřina Havrlant je investorka, mecenáška a sběratelka umění, s dlouholetou zkušeností v oblasti technologií a byznysu. Do roku 2021 působila na vysokých globálních pozicích ve společnosti Google ve Velké Británii, v USA a ve Švýcarsku. Měla mimo jiné na starosti Android, téma digitální transformace, umělé inteligence a udržitelnosti. Nyní je Partnerkou v Rockaway Ventures, angel investorkou do technologických startupů a zabývá se tématem ESG (Environmental, social, and governance). Dlouhodobě podporuje mladé umění, ale také sociální a kulturní projekty.